O latexu a gumě se toho napsalo už spousty a spousty, ale troufám si říct, že tento článek můžu napsat trochu z pozice „insidera“, a to proto, že se v oblasti výroby a oprav latexového a gumového potěšení pohybuji už hezkých pár let. Štěňatům, kteří mají jiný fetiš a nebo zájem, se tedy omlouvám, ale toto můžete úspěšně přeskočit na zajímavější téma. Zkusím to probrat hodně komplexně, a uvidíme, třeba to bude pro nováčky inspirující, pro pokročilé doplňující a experti mě třeba opraví a poučí.

Kde to všechno začalo:

Začínáme už v roce 1535, kdy se do Evropy vrátili španělští dobyvatelé z Brazílie, kde zjistili, že místní obyvatelé používají latexové mléko z naříznuté kůry stromů kaučukovníku pro výrobu nafukovacích míčů.

Objev to byl zajímavý, ale Evropané moc nevěděli, co s tím. Navíc na zpracování mléka je málo času a jakmile ztuhne, už se do původní podoby nevrátí. Na své využití musel latex počkat až do 18. století, kdy se poprvé užil k vygumování psaného textu tužkou a začal se využívat (rubbing – drhnout).

Toto období je důležité paradoxně i pro nás fetišáky. Poprvé někoho napadlo pogumovat textil k tomu, aby byl nepromokavý. Problém byl ten, že Brazílie si své stromy chránila a muselo se tedy s textilem nejprve doplout tam, pogumovat a plout zpět. To bylo nejen nebezpečné, ale i drahé. Vynalézal se způsob, jak ztuhlou kaučukovou šťávu znovu rozpustit. To se povedlo, a tak se Francie stala průkopníkem v gumárenském zboží – tedy především výrobou nepromokavých kabátů, pytlů, kšand a podvazků.

Latexové zboží ale trápí pořád stejné problémy – je neuvěřitelně lepkavé, a pro průmysl zbytečně pružné a málo odolné. Na řešení si Evropa ještě nějakou dobu musela počkat, ale v roce 1839 se dočkala. Charles Goodyear a Thomas Hancock vynalezli vulkanizaci – smíchali kaučuk se sírou, oxidem zinečnatým a zahřáli – a výsledkem je guma. Materiál s podobnými vlastnostmi, ale daleko větší odolností, který nelepí.

Záhy se guma začala opravdu ve velkém používat, ale problém začal být s nedostatkem přírodního kaučuku, který stále ovládala pouze Brazílie. Angličanům se podařilo ukrást semena kaučukovníku, ale zjistili, že v Anglii jim opravdu nevyrostou – ale od čeho máme kolonie v Asii? Vysadili je tedy v Malajsii a Indonésii. Teprve tady začíná opravdu velkoprodukce kaučuku.

Později s rozvojem automobilismu byl kaučuku opět nedostatek, a byl vynalezen kaučuk syntetický, ale to už není pro náš příběh úplně podstatné.

Za to historické okénko se moc omlouvám, ale je to důležité pro pochopení souvislostí, jakože jak je možné, že Velká Británie je největším obchodníkem s latexovou metráží a oblečením a většina latexu pochází z Malajsie, nebo Thajska.

Zároveň to zodpovídá na tu věčnou otázku, co je to latex a co guma. Latex je přírodní mléko ze stromu kaučukovníku brazilského, který se nabarví vylije na pás, a nechá zaschnout, Guma je v dnešní době na 90 % ze syntetického kaučuku, obohaceného o síru a další aditiva, aby vznikla podobná hmota, ale s jinými vlastnostmi.

Na co se používá guma:

- pneumatiky

- těsnění v průmyslu

- řemeny, čumáky, obojky, vodítka

- slingy (houpačky)

- postroje aj.

Prostě všude tam kde chceme, aby to mělo gumový lesklý povrch, ale zároveň není žádoucí, aby byl výrobek příliš pružný. Guma je tuhá, pevná a spíše smrdí, nežli voněla. :)

Na co se používá latex:

- balónky

- rukavice (levné a extrémně pružné pro zvýšený cit v prstech i silné protichemické)

- holínky do kluzkého prostředí (jak se najednou hodí, že latex lepí :D )

- výroba citlivých těsnění

- výroba těsnění potápěčských suchých obleků

- a samozřejmě výroba latexového fetiš oblečení

Dále se budeme zabývat už jen latexovým oblečením a jeho vlastnostem, ale hodně lidí se mě ptalo, jaký je mezi tím rozdíl, tak přesně takový. Zároveň aditiva obsažená v gumě nemá latex úplně v lásce a je vhodné je držet odděleně, může dojít u barevného latexu ke změně barvy a časem i jeho rozpadu. Latex je pořád přírodní materiál a náchylný je skoro na všechno včetně lidského potu. :D

Zde se dostáváme už na půdu, která je opravdu hodně popsaná, takže krom základních věcí, jak latex udržovat, co je to chlorace a čemu se vyvarovat, zkusím popsat jiné věci, které se úplně běžně nedočtete.

Údržba

Po každém použití umýt ve vodě s jarem (ideálně neparfémovaným), poté naolejovat a nebo napudrovat a uložit nejlépe to tmavého plastového pytle, aby se k němu nedostal vzduch a sluneční světlo. Latex to nemá rád, ale on nemá rád ani dlouhé nehty, náročné pohyby, kovy, klíče apod., o tom toho už bylo napsané taky moc.

Chlorace

Zde bych si dovolil odkázat na článek Martina Hrubého který bych podepsal:

https://www.mhsexshop.com/a/chlorovany-latex-prevratny-vynalez-nebo-docasny-vystrelek

Jdeme si pořídit suit

Začneme rovnou se svatým grálem všech gumových fetišáků, a to s celotělovým suitem. Popíšeme si střihy, jejich výhody, nevýhody, tloušťky, zipy, a další možnosti. Zároveň se nebudu snažit dělat reklamu nikomu, já samozřejmě mám své preference (především sebe), ale přijde mi důležité, jak „jednoduchou“ věc, jako je latexový suit, každý výrobce umí uchopit jinak a občas při honbě za ziskem to očůrávat tak, aby to vydrželo nějaký pátek, ale ne moc dlouho. (Kurvítko se tomu říká.)

Uděláme si modelovou situaci: Jsem fetišista začátečník a chci si pořídit latex – projedeme to od začátku až do zdárného konce.

Líbí se mi latex – nejprve je vhodné se zeptat... Chci ho na hraní, nebo na ukazování? Zkoušel jsem to někde, bude se mi to líbit? Na míru, a nebo konfekce? Chci dlouhý, krátký, nebo dvojdílný, s nějakými doplňky? Jak silný? A co zipy? A nebude na mojí figuře latex vypadat divně? A na kolik mě to všechno vyjde?

Těch otázek je moc, zkusíme je zodpovědět:

Hraní vs ukazování:

Ač se to nezdá, je to tak. Každý fetišák má takové dvě kategorie. Na hraní totiž je většinou kousek, do kterého se lépe dostává a má přístupné úplně všechno potřebné. Není třeba tak hezký a vystajlovaný, je to prostě základní suit, na který se nemusí brát velké ohledy. Zato na ukazování jsou to barevné suity, o které je třeba opravdu citlivě a zodpovědně pečovat, ale za to na fotkách jsou k sežrání, kolikrát nemají zip na zadku a nebo třeba nemají přístup nikam.

Ok, bude to černý suit na hraní.

Zkoušel jsem to někde? Bude se mi to líbit?

I to je běžná otázka, na kterou se nového zájemce ptám. Ono něco jiného je to vidět na nějakém portále na obrázku, a něco jiného je v něm být. Sledovat, co to s tělem dělá, vnímat, jak pot stéká vnitřkem suitu a kape na podlahu atd. Latexáků je v republice poměrně hodně, tak stačí zkusit někomu napsat, že bys to rád vyzkoušel, a věřím, že většina neodmítne, a dá příležitost si to osahat.

Jen je třeba se nebát a prostě se zeptat a dojet.

Vyzkoušel jsem to u kamaráda, a báječně jsme si vrzali a bylo to super. Jo a taky pak k něčemu došlo, ale pššt. :)

Na míru, a nebo konfekce?

Jsem rozhodnutý, chci suit na hraní – teda to je pálka, výrobců je nepočítaně a výběr obrovský… Začneme odzadu, je to velká investice a ze zkušenosti musím říci, že jsem si svůj první suit koupil konfekční, z Číny, ještě z druhé ruky a s přilepenou maskou, rukavicemi a ponožkami – jako je to rajc, já vím – jenže – absolutně mi neseděl, bylo to nepříjemné, všude to tahalo a vztah k latexu mi to úplně zkazilo, než jsem se k němu za další 3 roky vrátil. Za mě jednoznačně výroba na míru, pokud tedy úplně přesně neodpovídám tabulce. Za ty roky, co lepím suity jsem nikdy neudělal dva identické, a i centimetr materiálu je sakra znát. Pokud tedy chci vypadat jako ze žurnálu, tak jedině na míru. Umocní to ten prožitek a bude pak jako druhá kůže. Zároveň padnoucí střih zvyšuje životnost suitu.

Určitě bude na míru, finanční rozdíl nepokryje problémy, které bych s konfekčním měl.

Chci dlouhý, krátký, nebo dvojdílný? S ponožkami nebo rukavicemi?

To jsou vlastně všechny základní střihy. Dvojdílný, to jste ještě neslyšeli? Existuje – je to vlastně spojení spodního dílu, který je bez rukávů, a přes to se natáhne tričko s dlouhým rukávem. Olej a vzájemná lepivost to přidržují a nedojde k vyhrnování trička. Pak je možnost nechat si tam nalepit právě ponožky a rukavice… pokud je to první suit nedoporučuju to. Jednak se dramaticky zhorší údržba, ale hlavně uprostřed hry se budete potřebovat napít a v těch klouzavých rukavicích které nejdou sundat, to prostě jen tak nejde :D Ponožky jsou lepší, zdá se, že nebudu pak kapat na podlahu… omyl, budu vykapávat rozkrokem, zbytek poteče do těch ponožek a jakmile se zvednu z postele došlápnu na podlahu tak pot smíšený s olejem mi zajistí opravdu zábavné chvíle :) Proto tyto věci doporučuji opravdu jen zkušeným fetišákům, kteří vědí, do čeho jdou.

Máme tedy vybráno, dlouhý černý suit na hraní, bez rukavic a ponožek.

A co průkrčník? Co to vlastně je?

Taky důležitá věc. Jsou žirafy, kterým lepím vysoký průkrčník 8 cm, a jsou ti, kteří naopak mají krk nízký, třeba jen 3 cm, a také jsou ti, kteří si suit přejí ukončit jen u průkrčníku, aby to bylo jako tričko, nikoliv rolák. I to je třeba zvolit, ale tohle je na osobní preferenci, já mám rád s vysokým límcem, aby když si nasadím plynovou masku, nebyl vidět kousek kůže. Dá se tam nalepit i maska, ale zase to úplně nedoporučuji, maximálně pokud by byla s otevřeným obličejem, ta se dá přeci jen sundat v případě potíží.

Volím vysoký límec, líbí se mi. :)

Jak silný?

Obecně se říká, že co je silnější, vydrží déle. No u latexu to tak úplně pravda není. Nejslabší latexové suity se vyrábí z 0,25 mm, to je latex extrémně slabý a opravdu hodně náchylný, nad tím bych ani neuvažoval. Je to opravdu jak tenoučká punčoška, a když ji protrhnete, spravit se dá, ale je to strašná drbačka. Nejtenčí suity a zároveň standardní tloušťka, která se pro suity vyrábí, je 0,4 mm. Je to takové optimum výdrže a zároveň odolnosti.

S 0,5 mm je to takový malý rozdíl, ale dramaticky se s tím snižuje pohyblivost třeba v rukou, a už suit nemůže být tak těsný – nebylo by v něm k hnutí. Síla 0,6 mm je ještě o stupínek tužší. Pro gumáky je to taková cesta, jako pro pasivy s análním kolíkem… začínáme s malým a končíme dopravním kuželem, a to jen proto že větší už se nevyrábí.

A ta životnost? Jeden kamarád mi kdysi řekl: „chceš, aby ti to vydrželo? Tak to nenos“. V zásadě to platí také, ale latex stárne, a už jen to, že je v roli, započne jeho stárnutí, natož když se pak slepí. Prostě stárne, a časem křehne a zjemňuje se jeho struktura, až se rozteče. Takže naopak, s latexem je třeba počítat jako se spotřebním zbožím.

Životnost suitu, když bude dobrá údržba, bych odhadl na 5–6 let, masky mají životnost spíš kratší, protože se používají intenzivněji. A síla v tom nehraje úplně roli – spíš střih. Pokud máš třeba na suitu menší ramena než doopravdy, tak časem to tam někde praskne, to samé například pokud jsou „krátká“ záda, pak dojde k prasknutí nad rozkrokem atd.

Tloušťku bych tedy pro začátečníka volil 0,4 mm, max. 0,5 mm u těsných suitů. U volných bych pak začal z 0,8 mm a končil s 1,5 mm.

Ok, máme vybráno, tak tedy 0,4 mm.

A co jsou volné suity?

Ano, latexové oblečení, to nejsou jen těsné suity dokonale kopírující tělo, ale dělají se i suity z těžšího latexu, které už ale musí být volné, jinak by se v tom dotyčný nehnul, a to už je trochu jiná liga. Zase je to jako s tím kolíkem. Takový suit si pořídí zkušení gumáci, kteří to znají, vědí, co od toho čekat, a ano, v tomto suitu se dá vydržet celý den jako v dupačkách. Obvykle se do něj vlepují i ponožky a občas rukavice, protože má sloužit jako gumové vězení – oddělení od reality, často se tam ještě vlepuje i plynová maska, a nebo alespoň kukla. Je ideální na domácí práce jako třeba vytírání, mytí nádobí, a nebo malování. :D No dobře, malování radši ne, už jenom proto, že tyhle suity stojí od cca 20 tisíc korun. :)

A jak je to se zipy?

Latex je skvělý materiál, v létě hřeje a v zimě chladí, jak občas latexáci říkají. Jen je občas problém, že je potřeba se do něj obléci a případně mít i přístup k citlivým partiím. No, a to zajišťují zipy – bohužel. Je to způsob jak dokonalý a pružný materiál zkazit něčím neestetickým a nepružným. Ne, nevedu tu svatou válku proti zipům, ale zejména v tomto případě platí méně znamená více. Tak jaké jsou možnosti zipů:

Zip přední průběžný: dlouhý zip od krku až k rozkroku a na zadek. Výhoda takového řešení je jednoduchá, člověk se sám obleče a přístup je úplně všude. Nevýhoda ovšem je ta, že zip je absolutně nepružný a ve chvíli kdy člověk přibere a nebo není dobře udělaný střih, tak ho to strašně táhne u krku, a nerovnoměrně zatěžuje panely suitu, to vede k častému praskání okolo zipu

Zip přední dělený: zip vede od krku zhruba k pupíku, pak je cca 30 cm jen latex a začíná zip v rozkroku až na zadek Tady je to za mě přijatelný kompromis, člověk se do toho sám obleče a zároveň těch 30 cm pružného materiálu výrazně přidá na pohodlnosti. Ač je tento styl esteticky ne úplně krásný tak pro toho, kdo se obléká sám, je to ideální. Zároveň je to ideální varianta pro objemnější štěňata.

Zip ramenní: často preferovaná varianta, bříško i záda jsou čistá a zipy jsou jen na ramenou a v rozkroku. Zdálo by se ideální varianta... No ne úplně. Ramenní zip je také naprosto nepružný a tím, jak ruce pracují, vytváří takové boule, a zároveň ruce omezují. A že se do něj obleču sám? No někteří akrobaté to jistě zvládnou, ale sám neznám moc kluků, co by suit s ramenními zipy zvládli pohodlně obléci sami.

Zip zádový průběžný: defacto úplně stejná varianta jako u předního zipu, jen s tím rozdílem, že je na zádech a bude tě tedy škrtit z přední strany krku :)

Zip zádový dělený: za mě preferovaná varianta, vzadu stačí zip o délce jen cca 40 cm ale člověk se do něj sám nezapne, velké množství pružných dílů zajišťuje pohodlné nošení. Zip v rozkroku zase přístup na všechna místa.

Zip alá Dainesse: zipy jsou vedeny zhruba v místě bradavek šikmo ke krku. Člověk se do něj obleče sám, ale horší je to s estetikou, většinou nevypadá hezky. Jinak funguje skvěle a dobře se nosí.

Technologie a poruchy zipů

Zip, jak už jsem psal, je nepružný, a co se stane, když něco, co má roztažnost cca 400 %, slepíte s něčím, co má roztažnost 0 %? No velké napětí, a tohle napětí je největší právě ve styku zipu a latexu. Tím, jak tělo pracuje, tak se v okolí zipů tvoří opravdu velké napětí, a to až do chvíle kdy něco povolí, a zip to v drtivé většině není. U předních zipů dochází pravděpodobně k nejmenším problémům, u ramenních zipů dochází k prasknutí na jejich konci a nebo v oblasti ramenní jamky, u zádového děleného zase v panelu mezi koncem zipu v rozkroku a koncem zipu zádového, u zipů Dainesse praská panel mezi rukávem a hranou zipu. Tyto poruchy se ale daří předcházet, a to hlavně technologickou kázní při výrobě, kvalitou střihu a svědomité údržbě. A u všech typů dochází k takovému evergreenu, a to vytržení zipu v rozkroku.

To je ale bohužel věc, kterou jako zákazník nemůžete ovlivnit. Existuje pár fíglů, jak nalepit zip k latexu. On totiž sám od sebe na latexu nedrží a nedá se nalepit lepidlem. Musí se nejprve napustit tekutou latexovou emulzí (vzpomínáte na tekutý latex?) nechat zaschnout a pak je lepitelný. Toto je základní princip, ale je to zdlouhavé a opatlané je kde co. Pak se tento zip nalepí, zaválečkuje a je to. No jo, jenže lepidlo nedrží ten latex a zip, ale latexovou emulzi a latex. Takže ve chvíli, kdy to člověk nosí, začne se v tom potit tak se ta zaschlá latexová emulze ze zipu začne drolit. Pomalu a postupně. A pak v určitém bodě to přestane držet a spoj se rozpadne – v lepším případě. V horším to celé praskne. Co s tím? Záměrně nebudu psát o asijských výrobcích. Třeba na Taiwanu umí velice hezké a kvalitní věci. No v Číně je to takové složitější, tam ta kvalita hapruje od wow po wow. To že se nedá nalepit zip k latexu neřeší občas jen latexovým mlékem (pomalé a drahé), ale šicím strojem... Oni na ten zip totiž našijí gumovou pásku, a následně latex nalepí na ni. Je to také řešení, ale zase drží jen páska s latexem, nikoliv latex se zipem. Veškerou přídržnost zajišťuje jednoduchý steh, často neukončený. Stačí tedy když povolí nitka a zip je v pr...

Dalším fíglem je nýt na konci zipu, který by měl zajistit, aby se nerozpadl spoj. Před tímto řešením varuju. Je to kov a kov v kombinaci s potem vytváří pro latex smrtící kombinaci a je to spíš horší než lepší, nehledě na to, že to vytržení zipu stejně nezabrání.

Většina výrobců přesah zipu slepí s latexem ještě proužky a tím se zlepší odolnost spoje, a zlepší návaznost mezi nepružným a pružným. Toto dělám i já, ale u spojů, které nejsou extrémně namáhané, například na maskách a nebo u sleepsacků. Někteří výrobci toto ale neřeší vůbec a životnost je jim ukradená. Měl jsem v ruce už suity snad od všech známých výrobců a dělají to všichni, prostě tam ten zip jen tak vrznou a pá pá. Ukončení zipu na suitu především v rozkroku je také důležité, je třeba si uvědomit, že tam působí velké síly a pokud tam nalepím zip s ostrými rohy, tak to bude extrémně zatížené. Obecně často vidím, že tam nalepí třeba 4 vrstvy latexu na zip, a to celé tvrdé bago nalepí k té tenoučké vrstvě základního panelu. To je jako snažit se roztlačit autobus pomocí lana uvázaného na nárazníku Felicie. No ale je to rychlejší a levnější než si s tím hrát a dělat to tak, jak to má být.

Ještě existuje zip máčený v latexu. To je nejlepší ale nejdražší možné řešení. V ČR ho nabízí pouze jediný výrobce a podezřívám ho, že si ho pro sebe nechává vyrábět. Na svých suitech ho také používám a je to opravdu pecka. Nikdy se mi nestalo, že by se tento zip vytrhnul. U světových výrobců jsem ho jinak nikdy neviděl.

Na volné suity se pak používají i zipy vzduchotěsné. Ty jsou už vyrobeny na gumotextilní podložce, která se lepí rovnou na latex. Zipy jsou to dost těžké, robustní a opravdu vzduchotěsné. Vzpomínáte na dupačky? Tak když jsem říkal na celý den, tak díky takovému zipu klidně i na celou noc. :D

Jde to ale i bez zipů... Opravdu jde, pokud mám normální postavu a pohyblivost tak je možnost se zipu na oblékání úplně zbavit a suit oblékat jen otvorem pro krk případě otvorem v masce. Oblečení je trochu složitější, nicméně zvládnu to s trochou cviku i sám, a to pohodlí je bezkonkurenční zároveň nehrozí vytržení zipu a životnost bude delší. A pokud vytaháte límeček, tak se dá za pár let klidně vyměnit za nový. Většina výrobců totiž používá vodou ředitelná lepidla a ta v tahu nedrží ani jako nová, natož po několika letech.

Horší je to paradoxně při svlékání, to už sám většinou nedám, a to ani pod sprchou. I tak na bezzipový suit nedám dopustit a pro všechny, kteří nemají obezitu, je to super.

A co zip v rozkroku?

Zní to divně, ale i zipu v rozkroku se dá zbavit, ale pozor už to bude mít vliv na funkci... Vpředu se dá zip nahradit otvorem pro penis, případně vlepit kroužek či kondom, to celé se dá přikrýt tzv. codpiecem, který je ale nacvakávací na druky. Ty jsou zase kovové a co hůř – mosazné. U suitů se používají plátované niklem a jejich správnou funkci je třeba zase zajistit správným provedením výrobce. Obecně je úplně nedoporučuji, zase je to nepružný komponent, který bude dělat v pružném prostředí neplechu. Pro esteticky důležité suity je možné vytvořit i průchod pro penis bez zipu, jen překryvem vrstev. Nicméně předek se vyřešit prostě dá elegantně a bez omezení funkce. Vzadu je to horší. Tam je možnost vlepit kondom, nebo větší pytel na fist a nebo proříznout kousek nad díru. Zde už je to ale o kompromisu. Například průřez umožní šuk ale třeba fist už ne, a pokud mám vlepený kondom, tak je třeba se před oblečením i vymýt. Zip pouze vzadu pak vytváří velké napětí v rozkroku a pokud je tam ještě codpiece, tak se do tohodle místa je potřeba dostat jednak s drukem k němu a jednak i s ukončením zipu. Tohle místo pak opravdu rádo praská. Ale řešení to je.

Závěr této letargie je ale prostý, prozkoumal jsem spoustu řešení, ale stejně jsem se vrátil ke starému dobrému zipu v rozkroku průběžného odpředu dozadu... Pro začátečnický suit a univerzální kousek je to prostě ideální. A pod něj si klidně vezmu trenky s vlepenými kondomy, to už je jednoduchá věc.

A nebude to na mě vypadat divně?

To záleží přece na pozorovateli, v každém případě latexový suit jednak postavu zformuje, a zakryje prakticky veškeré nedokonalosti kůže, chlupy, znamínka prostě vše, takže vždycky říkám že latex sluší každému, i tomu, co nemá tak vysekanou postavu... Spíš vlastně naopak, pekáč buchet v suitu nevynikne prakticky vůbec, takže ano, myslím že sluší každému, ale hlavní je vlastní pocit, dělám to kvůli sobě, a ne kvůli ostatním. A pokud se stydím vzít si do společnosti tenký těsný suit, existují ty silné, volné, i ty mohou být ideální volbou.

A co když mi nepadne?

Tak to bude horší. Pokud je to konfekce, měl by se dát vrátit, ale pokud je to suit na míru, pak už se vrátit nedá a v praxi si každý výrobce bude stát za svým střihem a řekne, že jsi si nadiktoval špatné rozměry. Takže na tohle trochu pozor, raději dvakrát měř a jednou piš. Pokud ale nepadne a stojíš si za svým, pak jsou dvě cesty... domluvit se s výrobcem a nebo kontaktovat někoho, kdo s latexem umí, a i s takovým suitem se dá leccos udělat, jen je pak otázka, jak moc rentabilní to bude. To samé se týká případně oprav zipů, trhlin, oděrek a nebo rovnou celého dílu. Dají se tam i nalepit různé pruhy či jiné zdobení. Jedině co je důležité, aby byl suit co možná nejvíce odmaštěný, protože ten olej je vlastně docela prevít. Jinak je to suprový materiál, který se dá opravdu lehce spravit.

Jak moc se to trhá?

Tak tohle je hodně diskutabilní… Někdo to roztrhne hned a někdo nikdy. Hodně záleží na střihu a kvalitě latexu a provedení. Čínské suity určitě budou praskat raději než ty z Británie. Ale je to opravdu spíš loterie. Staré suity od Regulation třeba nepraskaly a vydržely hodně let, ale ty nové – takové v dílně potkávám. Prostě je to přírodní materiál a ten má své limity. Jinak obvykle suity praskají u lopatek těsně nad podpažím, to je asi nejčastěji opravované, dále pak okolo zipů, nad jejich koncem, občas v rozkroku, když někdo hodně roztahuje nohy. Často se setkávám u prasklin v rozkroku u zipů. Někteří výrobci toto místo neřeší vůbec a nedávají tam ani základní zpevnění, a také v tomto místě se zipy nejčastěji odlepují. (Proč asi... co jsem říkal o tom potu) Další problémy, které vídám, jsou vytržené druky, když je někdo nedočkavý, utržené druky, když jsou špatně udělané, a nebo odchlípnuté konce zipů na límečku. Občas se ke mně dostane i latex rozteklý potom, co byl dlouho vystaven působení kovu... To jsou právě ty mosazné dílky. Tam se to musí nahradit celé až k nepoškozenému materiálu. Ale... I to se dá spravit.

V tomto jsou super ty volné suity, ty jsem ještě prasknutý neviděl. :D

A teď to finále... Kolik to bude stát?

Zase začnu odzadu... Metr latexu je vlastně docela levná záležitost... 0.4 mm tloušťka v klasické barvě stojí v nákupu cca 300–400 Kč u velkoobchodní ceny. Maloobchod tedy s přirážkou cca 500-600 Kč/bm. Na jeden suit v závislosti na střihu je potřeba cca 3 bm latexu. No a zbytek tvoří cena komponent a hlavně práce, které je na suitu, když se dělá pořádně, cca 20–25 hodin. Samozřejmě výrobci, co to sekají jako Baťa cvičky, se dostanou i na polovinu času a nebo i méně, pokud budou drbat kvalitu provedení. Takže Číňan je reálně schopen suit vyrobit i za 2 tisíce korun, pokud ale budete chtít vyšší kvalitu, tak pak je třeba zvolit výrobce z Evropy a ten za hrst rýže pracovat nebude. Takže tam už jsme cca kolem 10 tisíc Kč, a pokud přímo české výrobce, tak tam to bude paradoxně za podobnou cenu (máme levnější rýži). Samozřejmě pak ještě hrají roli různé příplatky za úpravy požadované zákazníkem, speciální barvy atd.

Samostatnou kapitolou je pak čas, který je k výrobě potřeba. Kamarád si objednával z Číny suit na míru, dorazil mu za jedenáct měsíců, a když ho oblékl, tak měl krátká záda. :D Tak jsem ho hned předělával. :D Tohle byl ale extrém, běžně se takové doby pohybují okolo šesti měsíců.

Ale když budeš dost šikovný, můžeš si ho slepit i sám! I já jsem se to tak naučil – ale ne každý to zvládne.

Tož výběr takového suitu je poněkud náročnější a těm kteří to dočetli až sem je třeba téměř zatleskat. Nováčkům v našem latexovém království popřeji hodně štěstí a dobrou ruku při výběru, a doufám, že jsem jim s tímto elaborátem pomohl zodpovědět některé otázky a zároveň jim naopak nějaké otázky předložil. Zkušení latexáci si tímto vývojem téměř určitě prošli a dneska už ví, po čem koukat a na co se ptát. Snažil jsem se vyvarovat reklamě, i když mám své favority a vím, od koho bych si latex dělat nenechal. Ale to je jak s auty. Znám zapřisáhlé milovníky Alfy Romeo stejně jako ty, kteří by si ji nikdy nekoupili. Mým údělem je jim to pak akorát spravovat. :D

Tedy hodně štěstí a latexu zdar.

Awrrrroo

Don