Jsem-Pes

Navigace
Domů
Magazín
Kalendář

Deník Runner-Upa


Autor: Ritchi
Přidáno: 1. 3. 2019

Arff :-)

Přicházím tady s reportem Leather-Fetish Pride Belgium, a s ním spojenou volnou Mr. Puppy Europe 2019. Ano, vím, už to loni udělal Hack, ale co je špatně na tom, sepsat svůj názor a pohled na věc?

Uděláme to jako putovací deník, aspoň takhle poznáte, jaké to tam bylo, co jsem si zažil, co čeká mého nástupce a taky Vám zároveň (teda aspoň snad) odpovím na všechny otázky ;-) Tak jdeme na to.

Středu a čtvrtek jsem zabil připravováním zavazadel, leštěním gumy a obecného chaosu z akce, takže to přeskočíme a přejdeme rovnou na samotný odlet.


Pátek – 22.2.

Ranní ptáče dál doskáče. V pátek vstávat kolem páté ráno je fakt bomba. Představte si, že se dva měsíce připravujete na maturitu a pak je najednou den, kdy to má všechno začít. Jop, trvalo mi docela dost dlouho, než jsem byl schopen sedět v klidu aspoň dvě minuty. Na letišti šel checkin v klidu… do doby než mi došlo, že mám velké rifle jako sviňa a pásek jde dolů, takže celé letiště mohlo na asi deset minut koukat na moje růžové trenky :D. Na duty free nezbyl čas, naložit se do letadla a dvacet minut čekat na lepší povětrnostní podmínky..

O hodinu a půl jsme v Belgii na letišti Charleroi a zjišťujeme zajímavý fakt… Mají tak na hovno data, že nemůžeme posílat ani zprávy domů přes WhatsApp. Pecka.. Našli jsme autobus, jedeme na nádraží, kde se okamžitě musíme najíst (btw. Jejich balené jídlo jako wrapy nebo bagety jsou fakt luxus!!). Nabereme síly a jde se do prázdného vagónu na hoďku a půl dlouhou cestu do Antverp. Tam se samozřejmě vyfotila ta perfektní fotka, kde ležím pod sedačkami (děkuju Drexi :D). Taky co se úžasného nedokáže stát… ruplo mi rameno batohu :-) To fakt chceš..

Antverpy nádraží, vystupovat a hledat apartmán. Tam se konečně zbavuju bolesti ramene a vybaluju. Celkový čas cesty: 7:10 (sraz na letišti) -> 14:50 (skok do čerstvě povlečené postele apartmánu)

Mno.. čas tak akorát nabrat věci do batohu a jít se podívat do Darklands!! Venku příjemných 18°C, slunečno, takže pohodka. Nejlepší momentka nastala, když jsme s Hackem šli dolů hlavní ulicí a našli Lugeho (Mr. Puppy Spain 2019). Takže se ve třech šlo lépe… do doby, než jsme najednou zabočili za roh a mi spadla čelist (a tuším, že jsem málem spadl na kolena). Prostory velké jako prase!! Asi deset minut chůze jsem si říkal že kde to sakra jsem a co tu dělám. Za dalších dvacet minut stání ve frontě a hledání skříněk už připravený mířím směrem Camp K9, kde už mě čekalo osazenstvo Bentley (1st runner up Mr. Puppy Europe 2017 a stage manager), Kitty Rony (předseda commitee), Dapper (asistent Bentleyho) a zbytek soutěžících. Dostali jsme brief na víkend, bylo nám popřáno štěstí a pak jsem nasbíral odvahu jít se podívat na stage. Dvě velké obrazovky na každé straně, hromada vodních sloupů, masivní oblast, no prostě něco masivního. Potřeboval jsem se zchladit, takže BALLPIT!!!! Lituju jen toho, že mi tam ten latex rupnul… Ke konci večera jsme ještě byli svědky vyhlášení Mr. International Rubber 2019, a to jsem už na ty kolena fakt sletěl. Prskavky, mlha, ohromná smršť a klepání Hacka na rameno, že takhle to bude i při vyhlášení Mr. Puppy Europe. No ty kokos!!


Sobota – 23.2.

Osm ráno, vstávat pejsci! Rychlá sprcha, nastylování na den a směr Darklands!! Tam se samozřejmě ale nemůže hlavním vchodem, protože všechno je uzavřeno… takže boční vchod, protože nějak se pracovat musí. Nervy drásající interview, pár cigaret a volno až do odpoledne. Takže se šlo na oběd a po něm okamžitě hledat někoho, kdo by byl tak hodný mi opravit suit. Odpověď? Jsi soutěžící, využíj toho. Takže Latex101 crew a prosbička na koleni, jestli by mi mohli latex opravit. Jsou fakt zlatí, ta zákaznická podpora je prostě skvělá. Vzali si to s radostí na hotel a řekli že ráno to bude ready na soutěžení. Co následuje dál? Samozřejmě, že sledování Hacka, jak porotcuje :-). Program na sobotu byl dost narvaný, protože sledovat Mr. Superhero Fetish, k tomu všemu pozorovat po očku main stage kvůli přípravě na volnou, hraní si v balóncích a hydratace jsou fakt těžké :D. Nějak jsme to všechno zvládli, pak následovalo vyhlášení Mr. Leather Belgie, kde samozřejmě musí být přítomní všichni Mistři, a to Vám řeknu, je neuvěřitelný pocit. Přes kožeňáky, latexáky, psy, bílé, černé, muže, ženy… je to úžasné vyhlášení. Na hotel a spát, jinak zkolabuju.


Neděle – 24.2.

Den D se má začínat tím nejlepším způsobem… vstávat v sedm… klasická rutina, rychlá sprcha, směr Darklands, boční vchod. Přechod na main stage, kecání s producenty ohledně hudby, nasvětlení, vodních efektech a dalších věcech. Každý jsme měli na nácvik asi deset minut, což ve zkratce znamená vyzkoušet třikrát a jít do pryč. Podařílo se nám to vyzkoušet dvakrát a byli jsme hotovi. Takže oběd, během kterého mi najednou přišla zpráva, že se všichni soutěžící schání. Skvělý to pocit, vědět že musíte dojíst během tří minut a najednou být jinde. Díkybohu falešný poplach, takže jsme si oddychli. Sraz – 13:00, což ve zkratce znamenalo přiběhnout, najít Latex101, neuvěřitelně jim poděkovat za opravu, obléct se co nejrychleji a běžet na stage. Tam jsme dostali brief, ohledně nástupu, ohledně pořadí a ohledně všech časových plánů, které chceme stihnout. Pořadí v jakém jsme šli na představení bylo podle webu, ale stejně Vám všechny připomenu.

Andron – Mr. Puppy Belgie 2018

Buumi – Mr. Puppy UK 2018

Dino – Mr. Puppy Rakouska 2018

Shadow – Belgie

Thor – Francie

Wax – Mr. Puppy Francie 2018

…a má maličkost ;-)

Poté, co jsme byli představeni, jsme se vydali nahoru na schodiště a postupně dávali proslovy. To byla asi nejhorší část, protože jsem najednou stál bez čumáku, koukal na všechny ty lidi, oni koukali na mě a já najednou nevěděl co říct. Docela zábava.

Po proslovu jdeme prodávat lístky na travel fund. Funguje to jednoduše. Za 5€ můžete lidem sahat mezi nohy, prodávat jim lístky do tomboly a peníze jdou budoucímu mistrovi na cestování. Mezitím nás leštili, upravovali, přísun tekutin byl taky zajištěn, jednoduše aby nás uklidnili. V momentě, kdy jsme měli být seřazení na vystoupení, všechno jde pryč. Jste tam Vy, je tam team, a je čekání. A najednou se prostě ozve, že jste na řadě. Všechno jde bokem. Kdo z Vás viděl to vystoupení, víte o čem mluvím. Jste prostě Vy, vystoupení a nic jiného. Nedá se ani vidět do publika, díky tomu jak jsou světla udělané. Zaručeně můžu říct, že všichni jsme do toho dali srdíčko! A pak jen… čekání. Hodina čekání, během které jsem zkouřil snad deset cigaret. Lidi z Darklands mohli hlasovat pro svého šampióna.

18:00, nástup na stage, vyhlášení. Největší prdel co existuje, je ta napjatost. Stage je udělaný takovým stylem, aby reproduktory byly za Vámi. A aby to bylo úplně nervydrásající, tak se pouští tlukot srdce do těch repráků. Příjde mi, že jsem tam seděl asi tři hodiny. Vyhlášení druhého runner-upa, srdce mi těžklo. První runner-up, mé jméno. Pamatuju si, jak mě Buumi držel, protože jsem spadl na kolena. Ten moment, kdy to proběhlo, jsem zůstal v pohodě asi pět vteřin. Pak už jsem jen brečel. Samozřejmě se pak blahopřálo Buumimu, ale prostě jsem jen břečel štěstím, objímal všechny, fotil se s každým kdo chtěl, prostě paráda!


Takhle tedy proběhly Antverpy. Leather & Fetish Pride Belgium, Mr. Puppy Europe 2019. Akce, na kterou jste mě dostali Vy! Akce, která byla možná jenom díky Vám! Donesl jsem Vám domů titul více-mistra Evropy, jako poděkování, že ve mně věříte!! Dámy a pánové, děkuju Vám!!!!!!

HTTP/1.1